Obecná ustanovení
Na základě ustanovení zákona č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a Vyhlášky MŠMT č.48/2005 Sb v pozdějším znění vydávám směrnici ke klasifikaci a hodnocení žáků školy.
I. Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků.
1. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci, zákonní zástupci dětí byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte.
2. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení, za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.
3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
4. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. V případě, že škola hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
5.U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně.
6. V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44. V pátém a sedmém ročníku základní školy vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.
7. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž je uvolněn,pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle § 52 odstavce 6, věty třetí školského zákona. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch žáka.
8. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.
9. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
10. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, požádá krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonný, zástupem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.
11. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl, nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval.
12. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, a na konci druhého pololetí neprospěl, nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
13. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.
14. Chyba je přirozenou součástí procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě s žáky baví, hodnocení žáka musí být provázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředk učení.
15. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.
II. Stupně hodnocení prospěchu
1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak,aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka.Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
2. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných, volitelných a nepovinných předmětech stanovených vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
1 – výborný
2 – chvalitebný
3 – dobrý
4 – dostatečný
5 – nedostatečný
3. Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
4. Při hodnocení žáka podle odstavce 2 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení.
5. Celkový prospěch žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním
b) prospěl(a)
c) neprospěl(a)
d) nehodnocen(a)
Žák je hodnocen stupněm:
prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než „chvalitebný“, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré,
prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu „nedostatečný“ nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
neprospěl(a), je-li v některém povinném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu „nedostatečný“ nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,
nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.
6. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:
pracoval(a)úspěšně
pracoval(a)
7. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.
IV. Komisionální a opravné zkoušky
1.Komisionální zkoušky se konají v těchto případech:
a) při přezkoušení žáka, kterého nebylo možno klasifikovat v řádném termínu na konci prvního nebo druhého pololetí,
b) při přezkoušení žáka, má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace
c) při zařazování do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku,
d) při zkoušení žáka, který plní povinnou školní docházku mimo území České republiky,
e) při zkoušení žáka, který je osvobozen od povinnosti docházet do školy,
f) při opravných zkouškách,
g) při přezkoušení, nařídil-li je školní inspektor nebo ředitel školy.
2. O termínu komisionální zkoušky je prokazatelným způsobem vyrozuměn zákonný zástupce žáka, při konání opravné zkoušky pak formulářem Výpis….
3. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
4. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce srpna v příslušném školním roce v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
5. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě do devátého ročníku.
6. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
7. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy, v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
8. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
9. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
10. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
11. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
12. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
V. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
1. Podklady pro hodnocení žáka a jeho klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové….), kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností.
2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Tento počet je minimální a platí pro předměty s týdenní jednohodinovou dotací. Při vyšší hodinové dotaci se předpokládá i vyšší počet známek.
3. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy. Výjimka je možná při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen psychologem. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky – současně se sdělováním známek žákům.
4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.
5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem a vymezí její rozsah. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy (tužkou). V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka a způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné ….).
7. Vyučující v 6. až 9. ročníku zajistí zapsání známek také do vložené evidence v třídní knize. Do sešitu přiloženého k třídní knize zapisuje údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitu a činnosti ve škole.
8. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje danému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech…..) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn, žák se znovu nepřezkušuje.
9. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům.Známka z vyučovacího předmětu nesmí v sobě zahrnovat hodnocení žákova chování.
10. Na konci klasifikačního období zapíší učitelé příslušných předmětu, nejpozději 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního přehledu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.
11. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka třídní učitel v polovině prvního a druhého pololetí. Třídní učitel nebo učitel předmětu jsou povinni informovat zástupce žáka v případě, že o to požádají, kdykoliv.V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka v jednom předmětu, informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.
12. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách, případně při konzultačních hodinách, na které jsou rodiče pozváni. V případě potřeby i formou zápisu do žákovské knížky. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.
13. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – tzn celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku . Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.
14. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, Učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva – prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.
15. Třídní učitelé, případně výchovný poradce, jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikaci žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.
VI. Klasifikace žáka
1.Žáci jsou klasifikováni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Při klasifikaci vychází vyučující z požadavku učebních osnov učebního programu zvoleného školou.
2. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat vlivu subjektivnímu, ani vnějšímu.
3. Přechází-li žák do jiné školy po 15. listopadu nebo 15. dubnu obsahuje odesílaná dokumentace návrh klasifikace chování a prospěchu v jednotlivých předmětech.
A Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
Převahu teoretického zaměření mají předměty jazykové, společenskovědní, přírodovědné a matematika.Při klasifikaci se sleduje zejména:
- ucelenost, přesnost a trvalost osvojených poznatků, faktů, pojmů, zákonitostí a vztahů,
- kvalita a rozsah dovedností vykonávat požadované činnosti
- schopnost uplatňovat osvojené poznatky při řešení teoretických a praktických úkolů a při hodnocení přírodních jevů a zákonitostí
- kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost
- přesnost, výstižnost a odborná správnost ústního i písemného projev,
stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky při řešení teoretických i praktických úloh. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a výstižný.Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Grafický projev je pečlivý a estetický.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované činnosti.Samostatně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolů. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů,zákonitostí nepodstatné mezery.Při vykonávání požadovaných činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností se dopouští chyb. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé.V ústním i písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činností se projevují častější nedostatky. Grafický projev má menší nedostatky, je méně estetický.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má větší nedostatky V uplatňování poznatků při řešení úkolů se vyskytují závažné chyby. Jeho ústní i písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Závažné nedostatky a chyby však dovede žák s pomocí učitele opravit. Grafický projev je málo estetický.
stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí se vyskytují velmi závažné chyby. Své vědomosti nedovede uplatnit ani s pomocí učitele. Neprojevuje samostatnost a vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním i písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti , přesnosti i výstižnosti. Grafický projev má velké nedostatky.
B Klasifikace předmětů s převahou výchovného zaměření
Převahu výchovného zaměření mají zejména výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova a rodinná a občanská výchova. Při klasifikaci se sledují:
- stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu
- osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, dovedností,
- kvalita projevu při těchto činnostech
- vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
- v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a tyto rozvíjí. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má aktivní zájem o dané předměty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Má aktivní zájem o činnosti související s výukou těchto předmětů, rozvíjí svoje schopnosti v uvedených předmětech.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu.Jeho projev je málo působivý a dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný zájem o umění, kulturu.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý.Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoje jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimálně osvojené vědomosti nedovede aplikovat, neprojevuje zájem o práci.
C Klasifikace předmětů s převahou praktického zaměření
Převahu praktického zaměření mají zejména pracovní činnosti, praktika, informatika, domácnost, práce na pozemku, technické činnosti. Při klasifikaci se sledují:
- vztah k praktickým činnostem
- aktivita, samostatnost, tvořivost, přesnost
- kvalita výsledků práce
- osvojení praktických dovedností
- dodržování bezpečnosti práce
Stupeň 1 (výborný)
Žák projevuje kladný vztah k činnostem, praktické činnosti vykonává pohotově a samostatně. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb. Účelně organizuje vlastní práci a dodržuje předpisy o bezpečnosti práce.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák má dobrý vztah k práci a činnostem. S menší jistotou využívá teoretické poznatky v praxi. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele je schopen uplatnit svoje poznatky a v pracovních postupech potřebuje občasnou pomoc učitele. Vlastní práci organizuje méně účelně, pracoviště udržuje v pořádku.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k praktickým činnostem. V praktických činnostech a dovednostech se dopouští větších chyb Při volbě postupů vyžaduje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Méně dbá na dodržování bezpečnosti práce.
stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o pracovní činnosti. Nedovede ani s pomocí učitele uplatnit poznatky v praktických činnostech. Nedovede postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, nepřesné. Práci si nedovede organizovat, nedbá na pořádek na pracovišti, neovládá předpisy k ochraně zdraví při práci.
VII. Klasifikace chování
1.Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují a s ostatními učiteli. Rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, včetně dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období a plnění školních povinností.
2.Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole. V závažných případech, jsou-li proto prokazatelné důvody, lze přihlédnout i k chování mimo školu. Jedná se zpravidla o případy, jejichž projednávání se škola přímo účastní.
3.Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka, k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy, plní školní povinnosti. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží své chyby napravit.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Má-li žák dvě a více neomluvené hodiny absence.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se i přes důtku ředitele školy, případně snížený stupeň z chování, dopouští dalších přestupků.
VIII. Výchovná opatření
1. Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.
2. Třídní učitel, ředitel školy, může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci, za výraznou reprezentaci školy pochvalu nebo jiné ocenění.Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel. Písemná pochvala se uděluje zpravidla formou zápisu do žákovské knížky, případně v doložce na vysvědčení. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do katalogových listů.
3. Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Toto opatření předchází zpravidla před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto z těchto opatření:
- napomenutí třídního učitele
- důtka třídního učitele
- důtka ředitele školy
Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku. Udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. Ředitel školy uděluje důtku ředitele po projednání v pedagogické radě. Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy nebo školy.
4. Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do katalogového listu, nezaznamenává se na vysvědčení.
IX. Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami
1.U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení.. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.
2. Žákům, u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat individuální pozornost a péči.
3.Pro zjišťování úrovně žákovských vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na než nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty lze psát po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž nemůže přiměřeně pracovat. Nepoužívat přemíru psaní, hlasitou četbu, náročnou recitaci atd.
4. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.
5. Žáci, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků, slovně.. U žáků s diagnostikovanou dyskalkulií totéž platí pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Žáka lze hodnotit slovně po písemné dohodě s rodiči a na základě doporučení odborníků ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá..
6. V případě závažných nedostatků může být žák hodnocen i nedostatečným stupněm. Ročník však opakuje jen za předpokladu, že je naděje zlepšení poruchy a s písemným souhlasem rodičů.
7. K přetrvávajícím příznakům poruchy se přihlíží při klasifikaci i na 2.stupni ZŠ a při přechodu na střední školu. Výchovný poradce informuje školu, na kterou se žák hlásí.
8. Veškeré výsledky z pedagogicko-psychologických vyšetření, slovní hodnocení aj. dokumentace související s poruchou je součástí katalogového listu žáka.
9. Výchovný poradce spolupracuje pravidelně s rodiči. Seznamuje třídní učitele a vyučující daných předmětů se závěry vyšetření, kontroluje jejich platnost, zpracovává komplexní evidenci a plány integrace zdravotně postižených žáků.
10.Ředitel školy může povolit, aby pro dítě se specifickými poruchami učení byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušným vyučujícím individuální výukový plán.
11. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č.48/2005 Sb., o základním vzděláváním, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.
X. Hodnocení nadaných žáků a individuálně vzdělávaných
1.Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku.Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.
2. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.