Školní vzdělávací program

 

Motivační název:  Škola poznávání

Údaje o škole

Masarykova základní škola Morašice,  okres Svitavy

569 51 Morašice 27
ředitel: Karel Kovář
telefon: 461 612 774
e-mail:zs.morasice.@tiscali.cz
www. skolamorasice.cz

IČO: 70157341           IZO: 002506556         REDIZO: 600100880

koordinátor: Mgr. Hana Heroldová

Zřizovatel:

Obec Morašice

starosta: Karel Rajman
telefon: 461 612 773

e- mail: ou.morasice@worldonline.cz

 

Platnost dokumentu od:

datum: 29. června 2007

účinnost: od 1. září 2007  1.verze

od 1. září 2011  2.verze

od 1. září 2013  2. verze s dodatkem č. 1

od 1. září 2016  3. verze

Podpis ředitele školy:                             Razítko školy:

2. Charakteristika školy

Úplnost a velikost školy

Masarykova základní škola v Morašicích je státní plně organizovanou, vesnickou, spádovou školou. V posledních letech školu navštěvuje méně než 200 žáků, její kapacita činí 240 žáků. S ubývajícím počtem žáků bude každý ročník na druhém stupni tvořen jednou třídou. Na prvním stupni probíhá výuka převážně ve třech třídách s pěti ročníky. Do školy dojíždějí žáci až ze třinácti okolních obcí.

Charakteristika pedagogického sboru

Výuka na prvním stupni probíhá převážně aprobovaně, s výjimkou výuky anglického jazyka. Na druhém stupni pracuje většina učitelů s delší praxí, i když výuku jazyků, výchovných předmětů a chemie vykonávají neaprobovaní učitelé.

Pedagogové si doplňují vzdělání kurzy, semináři, případně dalším studiem, například anglického jazyka. Všichni prošli školením počítačové gramotnosti na různé úrovni (Z,P,O).

Všestrannost učitelů umožňuje uspokojit četné zájmy žáků především nabídkou a vedením různých kroužků. Menší sbor splňuje dobrou vzájemnou komunikaci a vstřícnost, učitelé mají podporu ze strany vedení školy k možnosti realizovat se.

Ve škole pracuje výchovná poradkyně, preventistka sociálně patologických jevů a  enviromentální výchovy, zdravotnice, učitelka dopravní výchovy a poradkyně pro speciální poruchy učení. Výuku náboženství zajišťují externí pracovníci. Základní umělecká škola Dolní Újezd má ve škole odloučené pracoviště a poskytuje talentovaným žákům všestrannou hudební výuku.

Douhodobé projekty, mezinárodní spolupráce (dosavadní zkušenosti)

Koncepční podoba školy má jasné záměry uskutečňované ročními i dlouhodobějšími plány práce, měsíčními rámcovými plány a týdenními informačními pokyny. Škola i školní klub má svůj znak, vlastní řád i režim, školní parlament, třídní samosprávy a redakční radu školního časopisu. Klima školy utváří pravidelné vydávání časopisu Třesk, trvalé sledování a zveřejňování výsledků soutěží, závěrečné vyhodnocení reprezentantů a ocenění žáků tématickým pobytem, zvaným Cvokárna, na turistické základně v Budislavi. Důležitým svědectvím života školy se stává archivovaná fotodokumentace a vedení kronik školního klubu.

Škola je členem Asociace školních sportovních klubů, preferujeme účast ve florbalových soutěžích, využíváme nabídku projektů ekologického hnutí Tereza a Ekocentra Paleta. Jsme zapojeni do sítě škol zabývajících se ekologickou výchovou M.R.K.E.V.

Každoročně žáci připravují tradiční školní soutěže Mis školačka, Sympaťák, spoluorganizují karneval, recesní den, Školního Amose, školní exkurze. Tematicky zaměřené výstavy věnujeme pravidelně tradicím a zvykům, žáci prezentují výsledky činností. Významným prověřením a  stmelením  kolektivu jsou tématické jedno i vícedenní školní vlastivědné exkurze. Žáci 9. ročníku organizují na konci roku vědomostní soutěž pro mladší spolužáky. Významným se stává blok akcí se zaměřením na zdravý životní styl, na ekologii a přírodu – Den Země a na ochranu člověka za mimořádných situací. Připravujeme žáky  na soutěž s právní tématikou, s dopravní a regionální tématikou. Pro mladší žáky je zaměřen Šikulín, soutěž zručnosti a dovednosti, sportovní schopnosti uplatní při setkání s žáky školních družin z okolních malotřídních škol, kulturní vystoupení je námětem vánočních koncertů a setkání  ke Dni matek.

Uplatnění tvořivosti, dovedností a schopností při jednotlivých akcích velmi kladně ovlivňuje současné žáky, zážitky a atmosféru si odnášejí i absolventi a mnozí se stávají návštěvníky i po ukončení základní školy.

Spolupráce s rodiči a s ostatními subjekty

Vzhledem k tomu, že většina žáků do školy dojíždí, je rozvrh, další aktivity i spolupráce s rodiči často vázána na dopravní spojení. Usilujeme o partnerský vztah mezi školou a rodiči, hlavní spolupráce se uskutečňuje formou třídních schůzek a konzultací, nabídkou individuálních kontaktů s třídním učitelem, s výchovnou poradkyní i s vedením školy. Další komunikace vzniká předáváním informací prostřednictvím žákovské knížky, deníčků, školního časopisu, zahajovacím infoletákem, menší část rodičů má možnost sledovat webové stránky školy. Třídní učitelé i rodiče dle potřeby využívají telefonické dostupnosti.  Podporu a návštěvnost ze strany rodičů a přátel školy mají sběrové akce, výstavy a kulturní vystoupení, do osvětové oblasti patří také zprávy ze života školy na vývěsce na obecním úřadě nebo v  obecním Občasníku a v regionálním tisku.

Na základě dotazníkové akce rodičům vyhovuje forma spolupráce, oceňují čtvrtletní  hodnocení v žákovské knížce, požadují hodnocení žáků známkou s možností vidět výsledky prací dětí, myslí si, že škola poskytuje žákům dobré vzdělání, školní řád a režim  mnozí neznají, ale  prostředí hodnotí převážně jako  bezpečné, mají dobrý pocit při jednání s pracovníky školy. Z dotazníku vyplynulo, že dost dětí chodí do školy se strachem ze zkoušení a písemek, současně rodiče potvrdili, že děti věnují domácím úkolům málo času, ale domnívají se, že jsou žáci podle staré koncepce přetěžováni množstvím znalostí a o výuce dalšího cizího jazyka si myslí, že by ho měli učit pouze „dobří žáci“.

Dalšími významnými partnery  a sponzory je Obec Morašice jako zřizovatel  a Zemědělské družstvo Morašice, dále i školská rada. Škola pravidelně spolupracuje s Domem dětí a mládeže, se Smetanovým domem, s městskou knihovnou a muzeem v Litomyšli. Za nezbytné považujeme kontakty a besedy s příslušníky policie, se zdravotníky, s preventisty sociálně patologických jevů i s významnými osobnostmi, např. spisovateli.

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu

Zaměření školy

Škola se zaměřuje na kvalitní naplnění cílů základního vzdělávání. Jak už napovídá motivační název vzdělávacího programu, vedeme žáky k tomu, aby se naučili správně myslet, snažíme se je vnitřně motivovat k poznávání. V etapě základního vzdělávání usilujeme o vytvoření základů klíčových kompetencí, kterých žáci podle svých individuálních možností a schopností využijí a dále rozvinou při začlenění do společenského, pracovního i osobního života.

Za tím účelem preferujeme především aktivní činnosti. Vedeme žáky k osvojení si schopnosti učit se, účinně komunikovat a spolupracovat. Objasňujeme žákům, jak je nutné chránit si fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty i životní prostředí. Vedeme je k toleranci, ke schopnosti řešit přiměřené problémy. Směřujeme k vytváření dovedností potřebných k uplatnění na další škole a v budoucím životě, k hledání řešení neznámých úkolů, ke třídění a posuzování nových informací. Změnou přístupu ke vzdělání, využíváním aktivních metod vedeme žáky k tvořivé práci, ke zvýšení obliby školní práce.

Za prvořadé a základní kompetence považujeme čtenářskou, matematickou a počítačovou gramotnost. Mezi obecné kompetence řadíme schopnost učit se, komunikovat, pracovat ve skupině, řešit problémy a vyvozovat závěry. Za důležité osobní kompetence považujeme zodpovědnost, zvídavost, tvořivost, iniciativnost a čestnost. Oblast sociálních kompetencí utváříme využíváním různých forem týmové práce, vzájemnou komunikací, osvojováním základů cizího jazyka, udržováním tradic a respektováním kulturních a regionálních hodnot, poznáváním základů společenského života.

Výchovně vzdělávací strategie

Hlavní cesty k osvojení jednotlivých kompetencí

1. Kompetence k učení:
   Vedeme žáky k vyhledávání a třídění informací a užívání správné terminologie.
   Uplatňujeme mezipředmětové vztahy.
   Vedeme žáky k využívání výpočetní techniky, knih a encyklopedií.
   Motivujeme žáky pravidelným hodnocením znalostí a dovedností.
   Zohledňujeme rozdíly v pracovním tempu, znalostech žáků, zařazujeme   sebehodnocení.
   Využíváme kooperativní způsoby učení.
   Vedeme žáky k uplatnění znalostí a schopností  v soutěžích a olympiádách.

2. Kompetence k řešení problémů:
   Umožňujeme žákům volbu různých postupů při řešení úkolů.
   Oceňujeme vynalézavost a originalitu žáků.
   Vedeme žáky k ověřování správnosti závěrů a k praktickému využití.
   Umožňujeme žákům spolupráci při řešení třídních i školních záležitostí.

3. Kompetence komunikativní:
   Uplatňujeme spolupráci žáků ve skupinách.
   Vyžadujeme výstižný, plynulý a kultivovaný projev. Zapojujeme žáky do diskuse, vedeme k respektování názorů ostatních.
   Vytváříme příležitost k prezentaci vlastních výsledků a projektů.

4. Kompetence sociální a personální:
   Vyžadujeme slušné chování vůči dospělým a spolužákům.
   Zapojujeme žáky do vytváření pravidel v třídním i školním kolektivu.
   Upevňujeme pravidla týmové spolupráce.

5. Kompetence občanská:
   Uplatňujeme střídání rolí ve skupině.
   Vedeme žáky k odmítání násilí, k pocitu zodpovědnosti pomoci ostatním.
   Dbáme o dodržování pravidel slušného chování, tolerance, vzájemné pomoci.
   Vytváříme pocit sounáležitosti ke škole.
   Rozvíjíme důvěru ve vlastní schopnosti.
   Vedeme žáky k zájmu o kulturu, historii a regionální dění.

6. Kompetence pracovní:
   Vedeme žáky k dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví.
   Předkládáme žákům dostupné názorné vyučovací pomůcky.
   Vedeme žáky k poznávání technického rozvoje.
   Podporujeme tvořivou činnost žáků.
   Vedeme žáky k dodržování termínu a kvality odevzdané práce.

Vzdělávání žáků se speciálními  vzdělávacími potřebami ( SVP)

Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Tito žáci mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření z výčtu uvedeného v § 16 školského zákona. Podpůrná opatření realizuje škola.

Podpůrná opatření se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti člení do pěti stupňů. Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení ( ŠPZ)  na základě plánu pedagogické podpory (PLPP). Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením ŠPZ

Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví Příloha č. 1 vyhlášky
č. 27/2016 Sb.

Pojetí vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními

Podle ŠVP se uskutečňuje vzdělávání všech žáků naší školy. Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními prvního stupně je ŠVP podkladem pro zpracování PLPP a pro žáky
s přiznanými podpůrnými opatřeními od druhého stupně podkladem pro tvorbu individuálního vzdělávacího plánu (IVP). Tyto dokumenty   zpracovává škola. S PLPP je seznámen žák, zákonný zástupce žáka a všichni vyučující. Obsahuje popis obtíží žáka, stanovení cílů podpory a způsobů vyhodnocování naplňování plánu. PLPP škola vyhodnocuje naplňování cílů nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování PO. IVP vychází ze školního vzdělávacího programu (ŠVP). Obsahuje mj. údaje o skladbě druhů a stupňů podpůrných opatření poskytovaných v kombinaci s tímto plánem. IVP vyhodnocuje ŠPZ dvakrát ročně.

Na základě  doporučení  ŠPZ (v případech stanovených Přílohou č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.) v  IVP upravíme očekávané výstupy stanovené ŠVP,  případně upravíme vzdělávací obsah tak, aby byl zajištěn soulad mezi vzdělávacími požadavky a skutečnými možnostmi žáků a aby vzdělávání směřovalo k dosažení jejich osobního maxima.

K úpravám očekávaných výstupů nebo úpravám vzdělávacích obsahů v ŠVP dochází v IVP
u žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně (týká se žáků s lehkým mentálním postižením). To znamená, že části vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích oborů můžeme nahradit jinými vzdělávacími obsahy nebo celý vzdělávací obsah některého vzdělávacího oboru můžeme nahradit obsahem jiného vzdělávacího oboru, který lépe vyhovuje jejich vzdělávacím možnostem. Úpravy obsahu a realizace vzdělávání žáků
s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně podpůrných opatření jsou předmětem metodické podpory. Pedagogickým pracovníkům bude zajištěna metodická podpora formou dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Žákům s přiznanými podpůrnými opatřeními spočívajícími v úpravě vzdělávacích obsahů  může být v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání zařazována do IVP na doporučení ŠPZ speciálně pedagogická  a pedagogická intervence. Počet vyučovacích hodin předmětů speciálně pedagogické péče je v závislosti na stupni podpory stanoven
v Příloze č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Časová dotace na předměty speciálně pedagogické péče je poskytována z disponibilní časové dotace.

Systém péče o žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními ve škole

1) Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocení plánu pedagogické podpory (PLPP) a individuálního vzdělávacího plánu (IVP) žáka se SVP.

PLPP sestavuje třídní učitel nebo učitel konkrétního vyučovacího předmětu za pomoci výchovného poradce. PLPP má písemnou podobu. Před jeho zpracováním budou probíhat rozhovory s jednotlivými vyučujícími, s cílem stanovení např. metod práce s žákem, způsobů kontroly osvojení znalostí a dovedností. Výchovný poradce stanoví termín přípravy PLPP
a organizuje společné schůzky s rodiči, pedagogy, vedením školy i žákem samotným.

V případě podpůrného opatření (spočívajícího v úpravě očekávaných výstupů) pro žáky s LMP od třetího stupně podpory, bude pro tvorbu IVP využíváno  minimum očekávaných výstupů stanovených v ŠVP . Toto minimum očekávaných výstupů bude na základě doporučení školského poradenského zařízení rozpracováno pro konkrétní ročník v IVP žáka s přiznaným podpůrným opatřením. Postup tvorby, realizace a vyhodnocování IVP je stejný jako v případě IVP ostatních žáků. IVP může být během roku  upravován podle potřeb žáka. Při tvorbě IVP bude využíváno metodické podpory školního poradenského pracoviště
a metodická podpora na Metodickém portále RVP.CZ

2) zodpovědné osoby

Školní poradenské pracoviště naší školy je tvořeno výchovným poradcem a metodikem prevence, kteří zároveň koordinují jeho činnost, případně dále školním speciálním pedagogem a školním psychologem. Výchovný poradce a metodik prevence jsou pedagogickými pracovníky, kteří  jsou pověřeni spoluprací se školským poradenským zařízením.

Školní metodik prevence se věnuje péči o žáky s rizikovým chováním a prevenci rizikového chování, výchovný poradce se věnuje podpoře žáků a pedagogických pracovníků při vzdělávání žáků s potřebou uplatňování podpůrných opatření.  Případný školní psycholog nebo školní speciální pedagog se podílí na poskytování poradenských služeb i realizaci předmětu speciálně pedagogické péče. Poradenský pracovník školy spolupracuje s dalšími pedagogickými pracovníky, zejména s třídními učiteli, a zajišťuje pravidelnou komunikaci se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem. Pravidelně komunikuje se školskými poradenskými zařízeními, která zajišťují návrhy podpůrných opatření a podílejí se na jejich realizaci ve školách.

3) specifikace provádění podpůrných opatření

Jako podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou v naší škole využívána podle doporučení školského poradenského zařízení a přiznaného stupně podpory zejména:
a) v oblasti metod výuky:
– respektování odlišných stylů učení jednotlivých žáků
– metody a formy práce, které umožní častější kontrolu a poskytování zpětné vazby žákovi

– posilujeme motivaci, uplatňujeme vhodné formy komunikace
– důraz na logickou provázanost a smysluplnost vzdělávacího obsahu
– respektování pracovního tempa žáků a poskytování dostatečného času k zvládnutí úkolů
– konkrétní pedagogická opatření ( zkrácená cvičení, doplňovací cvičení, preference ústního
zkoušení apod.)

– u žáků uplatňujeme individuální přístup, používáme odlišné metody výuky a hodnocení,

– nabízíme kompenzační a didaktické pomůcky, výukové programy

1. 
   b) v oblasti organizace výuky:
   – střídání forem a činností během výuky
   – u mladších žáků využívání skupinové výuky – třída je rozdělena na menší skupiny (většinou
   3-5 členné), skupinám jsou zadány shodné či rozdílné úkoly. Skupiny mohou být stejnorodé
   (např. skupiny rychleji se učících dětí vedle skupin dětí pomaleji se učících) nebo různorodé
   (např. v jedné skupině děti s různými schopnostmi pro daný předmět).
   – postupný přechod k systému kooperativní výuky  rozdělení do malých různorodých
   skupin (obvykle 3-5 žáků) tak, aby žáci mohli komunikovat tváří v tvář, úspěch jednotlivce
   v dosažení cíle úkolu je vázán na úspěch dalších členů skupin, součástí učení je využívání
   a formování sociálních dovedností pro práci ve skupin, sleduje se také to, jak jednotlivci
   přispívají ke skupinovému úsilí, co a jak se jednotlivý žák učil ve skupinové práci.
   – v případě doporučení může být pro žáka vložena do vyučovací hodiny krátká přestávka

   c) zařazení předmětů speciálně pedagogické péče

Zajišťujeme individuální speciálně pedagogickou péči v rozsahu stanoveném ŠPZ pro
procvičování a doplňování znalostí v problémových předmětech dle doporučení ŠPZ.
Předměty speciálně pedagogické péče by mohly být zařazeny v případě zajištění speciálního
pedagoga na škole.

Vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných

Nadaným žákem se rozumí jedinec, který při adekvátní stimulaci vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, intelektových činností nebo v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.
Za mimořádně nadaného žáka se v souladu s vyhláškou č. 27/2016 Sb. považuje žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.

Pojetí péče o nadané a mimořádně nadané žáky ve škole

Jsme  povinni vytvářet ve svém školním vzdělávacím programu a při jeho realizaci podmínky k co největšímu využití potenciálu každého žáka s ohledem na jeho individuální možnosti. To platí v plné míře i pro vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných.
Při výuce  těchto se snažíme, abychom stimulovali rozvoj jejich potenciálu včetně různých druhů nadání a aby se tato nadání mohla ve škole projevit a pokud možno i uplatnit a dále rozvíjet.

Pro podporu nadání a mimořádného nadání využijeme podpůrných opatření podle individuálních vzdělávacích potřeb žáků v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory.

Systém péče o nadané a mimořádně nadané žáky ve škole

 Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocení plánu pedagogické podpory (PLPP)a individuálního vzdělávacího plánu (IVP)

PLPP sestavuje třídní učitel nebo učitel konkrétního vyučovacího předmětu za pomoci výchovného poradce. PLPP má písemnou podobu. Před jeho zpracováním budou probíhat rozhovory s jednotlivými vyučujícími, s cílem stanovení např. metod práce s žákem, způsobů kontroly osvojení znalostí a dovedností. Výchovný poradce stanoví termín přípravy PLPP
a organizuje společné schůzky s rodiči, pedagogy, vedením školy i žákem samotným.

Individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka sestavuje třídní učitel ve spolupráci
s učiteli vyučovacích předmětů, ve kterých se projevuje mimořádné nadání žáka,
s výchovným poradcem a školským poradenským zařízením. IVP mimořádně nadaného žáka má písemnou podobu a při jeho sestavování spolupracuje třídní učitel s rodiči mimořádně nadaného žáka. Při sestavování IVP vycházíme z obsahu IVP stanoveného v § 28 vyhlášky
č. 27/2016 Sb. Práce na sestavní IVP jsou zahájeny okamžitě po obdržení doporučení školského poradenského zařízení. IVP je sestaven nejpozději do jednoho měsíce od obdržení doporučení školského poradenského zařízení. Součástí IVP je termín vyhodnocení naplňování IVP a může též obsahovat i termín průběžného hodnocení IVP, je-li to účelné. IVP může být zpracován i pro kratší období než je školní rok. IVP může být doplňován a upravován v průběhu školního roku.

Výchovný poradce zajistí písemný informovaný souhlas zákonného zástupce žáka, bez kterého nemůže být IVP prováděn. Výchovný poradce po podpisu IVP zákonným zástupcem žáka a získání písemného informovaného souhlasu zákonného zástupce žáka předá informace o zahájení poskytování podpůrných opatření podle IVP zástupci ředitele školy, který je zaznamená do školní matriky.

Žáky motivujeme k vytváření vlastních postupů řešení úloh, podněcujeme jejich kreativitu, zadáváme problémové úlohy, rozšiřujeme základní učivo do hloubky především v těch předmětech, které reprezentují nadání dítěte.. Důležitou součástí práce s mimořádně nadanými je i jejich začleňování do mimoškolní činnosti (zájmových kroužků), jejich spolupodíl na organizaci školních i mimoškolních akcí (žáci tím posilují svoje komunikační a pracovní předpoklady; při vhodném využití ve skupinové spolupráci jsou rozvíjeny dovednosti všech členů skupiny atd.), vyučující se snaží zapojit tyto žáky v co největší míře do vědomostních soutěží apod.

Vyučující sice pracují s žákem individuálně, ale zároveň tak, aby nebyly zpřetrhány jeho vazby se spolužáky a výjimečné schopnosti nebyly stigmatem diskvalifikujícím žáka v kolektivu. Žákům jsou předkládány rozšiřující úkoly v rámci základního rozsahu učiva, kterému se vyučující věnuje se zbytkem třídy. Na druhé straně je součástí práce s mimořádně nadanými žáky posilování jejich vědomí sounáležitosti a tolerance vůči méně talentovaným a povinnosti využít svých schopností ku prospěchu ostatních.

 

6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla hodnocení žáků

Obecné zásady hodnocení a klasifikace

1. Učitel klasifikuje jen učivo dané tematickým plánem. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času ke zvládnutí, procvičení a zažití učiva. Účelem zkoušení je hodnotit úroveň toho, co žák umí, nikoliv pouze vyhledávat mezery v jeho vědomostech.

2. Na konci klasifikačního období se do celkové klasifikace dle charakteru předmětu v přiměřené míře zahrnuje též zájem žáka o předmět, úroveň jeho domácí přípravy, míra aktivity ve vyučovacích hodinách a jeho schopnost samostatného myšlení a práce, požadované výstupy z projektů, kurzů a dalších forem samostatné práce.

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků v klasifikačním období

1.Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací známkou. S písemným doporučením školského poradenského zařízení lze integrovaného žáka hodnotit i slovně nebo kombinací obou způsobů.

2. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných, volitelných a nepovinných předmětech stanovených vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace známkou hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

1 – výborný

2 – chvalitebný

3 – dobrý

4 – dostatečný

5 – nedostatečný

3. Při hodnocení žáka podle odstavce 2 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení

4. Celkový prospěch žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
5. a) prospěl(a) s vyznamenáním
6. b) prospěl(a)
7. c) neprospěl(a)
8. d) nehodnocen(a)

Požadavky odpovídající jednotlivým prospěchovým stupňům.

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají předměty jazykové, společenskovědní, přírodovědné a matematika. Při klasifikaci se sleduje zejména:

• ucelenost, přesnost a trvalost osvojených poznatků, faktů, pojmů, zákonitostí a vztahů
• kvalita a rozsah dovedností vykonávat požadované činnosti
• schopnost uplatňovat osvojené poznatky při řešení teoretických a praktických úkolů a při hodnocení přírodních jevů a zákonitostí
• kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost
• přesnost, výstižnost a odborná správnost ústního i písemného projevu

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky při řešení teoretických i praktických úloh. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a výstižný.Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Grafický projev je pečlivý a estetický.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované činnosti. Samostatně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolů. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností se dopouští chyb. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé. V ústním i písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činností se projevují častější nedostatky. Grafický projev má menší nedostatky, je méně estetický.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má větší nedostatky  V uplatňování poznatků při řešení úkolů se vyskytují závažné chyby. Jeho ústní i písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Závažné nedostatky a chyby však dovede žák s pomocí učitele opravit. Grafický projev je málo estetický.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí se vyskytují velmi závažné chyby. Své vědomosti nedovede uplatnit ani s pomocí učitele. Neprojevuje samostatnost a vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním i písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti , přesnosti i výstižnosti. Grafický projev má velké nedostatky.

Klasifikace předmětů s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného zaměření mají zejména výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, výchova k občanství, výchova ke zdraví. Při klasifikaci se sledují:

• stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu
• osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, dovedností
• kvalita projevu při těchto činnostech
• vztah žáka k činnostem a zájem o ně
• v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a tyto rozvíjí. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má aktivní zájem o dané předměty.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Má aktivní zájem o činnosti související s výukou těchto předmětů, rozvíjí svoje schopnosti v uvedených předmětech.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý a dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný zájem o umění, kulturu, sport, společenské dění.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimálně osvojené vědomosti nedovede aplikovat, neprojevuje zájem o práci.

Žák je hodnocen stupněm:

prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 –  chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré

prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením

neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu  5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, na konci druhého pololetí

nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

Hodnocení chování žáka

1. Škola hodnotí a klasifikuje žáka především za jeho chování ve škole. V závažných případech, jsou-li proto prokazatelné důvody, lze přihlédnout i k chování mimo školu. Jedná se zpravidla o případy, jejichž projednávání se škola přímo účastní.
2. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka, k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy, plní školní povinnosti. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Má-li žák dvě a více neomluvené hodiny absence.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole  je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se i přes důtku ředitele školy, případně snížený stupeň z chování, dopouští dalších přestupků.

Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

1. Podklady pro hodnocení žáka a jeho klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové….),  kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností.

2. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy. Výjimka je možná při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen psychologem. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky – současně se sdělováním známek žákům.

3. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům. Známka z vyučovacího předmětu nesmí v sobě zahrnovat hodnocení žákova chování

4. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka třídní učitel v polovině prvního a druhého pololetí. Třídní učitel nebo učitel předmětu jsou povinni informovat zástupce žáka v případě, že o to požádají, kdykoliv.V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka v jednom předmětu, informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.

5. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách, případně při konzultačních hodinách, na které jsou rodiče pozváni. V případě potřeby i formou zápisu do žákovské knížky. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.

6. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku . Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.

7. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, Učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva – prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.

8. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka a způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné ….).

9. V případě náhlého zhoršení prospěchu žáka informuje učitel neprodleně třídního učitele, který informuje rodiče, v případě předpokládaného nedostatečného prospěchu prokazatelným způsobem.

10. Rodiče žáků informuje učitel o prospěchu na třídních schůzkách, pohovorových hodinách nebo během individuálních konzultací. Poskytnout rodičům termín k individuální konzultaci je povinností učitele.

11. Na konci klasifikačního období zapíší učitelé příslušných předmětu, nejpozději 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního přehledu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.

Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami

1. U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření, uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáka a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

2. Žákům, u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat individuální pozornost a péči.

3. Pro zjišťování úrovně žákovských vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na než nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty lze psát po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž nemůže přiměřeně pracovat. Nepoužívat přemíru psaní, hlasitou četbu, náročnou recitaci atd.

4. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

5. Žáci, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků, slovně. U žáků s diagnostikovanou dyskalkulií totéž platí pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Žáka lze hodnotit slovně po písemné dohodě s rodiči a na základě doporučení odborníků ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá.

6. Výchovný poradce spolupracuje pravidelně s rodiči. Seznamuje třídní učitele a vyučující daných předmětů se závěry vyšetření, kontroluje jejich platnost, zpracovává komplexní evidenci a plány integrace zdravotně postižených žáků.

7. Ředitel školy může povolit, aby pro dítě se specifickými poruchami učení byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušným vyučujícím individuální výukový plán.

Podrobnější zpracování hodnocení a klasifikace je součást Řádu školy.

 

Volitelné předměty:

• Cvičení z českého jazyka
  Cvičení z matematiky

• Zeměpisná praktika
• Biologická praktika
• Konverzace v anglickém jazyce
• Konverzace v německém jazyce
• Přírodopisný seminář
• Základy ruského jazyka
• Technické kreslení
• Informatika

 

Nepovinné předměty:

• Seminář z informatiky
• Náboženství

 

Zařazení přůřezovývh témat a osnovy jednotlivý přemětů je možno získat u ředitele školy.